Má návštěva koncentračního tábora Osvětim

Má návštěva koncentračního tábora Osvětim

Osvětim nebo také Auchwitz (polsky Oświęcim) leží mezi Krakówem a Katowicemi v jižním Polsku. Dnes v tomto malém městečku žije asi 40 000 obyvatel. V minulém století se jednalo se o největší koncentrační tábor na světě vůbec. Byl postaven v roce 1940 na příkaz říšského vůdce SS Heinricha Himmlera. Zavzpomínat si na hrůzy ze 2. světové války sem dennodenně přijíždí turisté z celého světa. Tábor leží zhruba 3 km od dnešního centra města. Při vstupu do muzea Auschwitz I. vás přivítá známý nápis „Arbeit macht frei“ (Práce osvobozuje), který vězni mohli vidět kdykoli odcházeli a přicházeli z práce. Jednalo se o heslo, které používala Hitlerova strana NSDAP.

Původně byl vystavěn pouze tábor Auschwitz I. v bývalých vojenských kasárnách s 22 budovami – např. ženský tábor, táborová ošetřovna, experimenty, krematorium atd. Pro nedostatečnou kapacitu byl zřízen i tábor Auschwitz II. Birkenau v nedaleké obci Březinka. Tábor byl o mnoho větší (až 300 budov), najednou tam bylo vězněno až 10 000 lidí, ale většina vězňů, která byla do Březinky převezena zahynula v plynových komorách díky plynu Cyklon B. V Březince zemřelo celkem přibližně 1,5 milionu lidí (hlavně Židé, Romové). Z tábora se dodnes moc nezachovalo. Poté byl vystavěn i Auschwitz III. v Monowicích (německy Monowitz), ale ten sloužil pouze jako pracovní tábor a vyráběly se tu kapalná paliva a kaučuk.

 

Jak se dostat do Osvětimi z ČR?

Doprava do Osvětimi z Prahy nebo Brna je možná vlakem s přestupem v Krakówě nebo v Katowicích. Přímé autobusy z ČR do Osvětimi zatím nejezdí, ale dost cestovních kanceláří nabízí jednodenní výlet přímo do Osvětimy a zpět s průvodcem. Osobně bych Vám doporučila jet na vlastní pěst bez průvodce přímo do Krakówa (z ČR tam jezdí busy od Leo Expressu, Regio Jetu, Flixbusu, Polski bus atd.) a odtud jezdí do Osvětimi v pravidelných intervalech každých 20-30 minut přímé autobusy čtyř různých polských společností (Lajkonik, GT Trans, Marek Lewański a Przewoz Osób JS). Cena jízdenky autobusu se liší dle společnosti, ale počítejte se 13-17 PLN/osoba (někteří dopravci nabízí možnost koupě jízdenky online se slevou). K dopravě do Osvětimi je možné využít i vlak, z Krakova jezdí tuším každou hodinu přímý vlak, ale trvá cca skoro 2 hodiny a vyjde nepatrně dráž jako autobus. Kdo má raději plánované výlety, v Krakově je možné zakoupit jednodenní výlet s průvodcem a dopravou, ale ceny se pohybují okolo 80-120 PLN.

Já jela do Osvětimi busem od společnosti Lajkonik z Krakova. Tato autobusová společnost jako jediná staví přímo před muzeem v Osvětimi, tudíž není třeba se nijak složitě dostávat z autobusového nádraží apod. Jízdenky jsem kupovala online přes jejich webovky a 2 lístky mě vyšly na 24,7 PLN/jízda (cca 150 Kč, a ještě jsme měli slevu na zpáteční jízdenky). Jízdenky je možné zakoupit i u řidiče, ale vyjdou už trošku dráž (tuším, že 14 PLN). Cesta z Krakówa do Osvětimi trvala cca 1,5 hodiny.

Jak probíhá prohlídka? 

Ráno jsme jeli hned prvním ranním spojem a v Osvětimi jsme byli lehce před 8. hod, kdy muzeum otevírá. Prohlídku jsme měli zarezervovanou na 8,20 hod takže jsme vše krásně stíhali. Muzeum Osvětim nabízí dvě možnosti prohlídek – buď s průvodcem (dostanete sluchátka a průvodce Vám povídá o historii v nabízených jazycích), tato prohlídka stojí 90 PLN/dospělý, 70 PLN/snížené a trvá cca 3,5 hodiny. Přes letní sezonu tu jsou prohlídky i v češtině a slovenštině, jinak se musíme spokojit s jinými jazyky. Ale pokud jedete jako skupina více lidí, stačí do muzea napsat mail nebo jim zavolat a oni Vám mohou českého průvodce zajistit – české průvodce mají, ale spíše jen pro větší skupiny.
Nebo je tu druhá možnost samostatné prohlídky bez průvodce, kterou jsme zvolili my. Tyto prohlídky jsou pouze ráno hned po otevírací době a poté odpoledne před zavírací dobou, jsou zdarma a je zcela na Vás, jak dlouho v muzeu budete. I tak je ale třeba rezervace přes jejich webové stránky (bez rezervace se tam nedostanete). Hned u vstupu do muzea je i obchod se suvenýry, kde je možné zakoupit nějakou literaturu a brožurky i v češtině.

Muzeum Osvětim je otevřeno každý den kromě svátků a speciálních návštěv atd. O otevírací době, vstupném a aktualitách se informujte na oficiálních stránkách.

Prohlídka Osvětimi je rozdělena na 2 části Auschwitz I. a Auschwitz II. Birkenau (Březinka). Tyto místa jsou od sebe vzdálené 3,5 km od sebe a v rámci vstupenky můžete navštívit obě části. Mezi Auschwitz I. a Auschwitz II. jezdí zdarma kyvadlový autobus v časových intervalech 10-30 minut (v letní sezóně častěji, přes zimu každých 20-30 minut), popř. můžete využít taxi či jít pěšky po značené cestě. Prohlídka muzea Auschwitz I. je koncipována tak, že procházíte mezi jednotlivými domy, ve kterých jsou expozice, např. Romové v Osvětimi, Čechoslováci v Osvětimi atd. Vše je detailně popsáno polsky, anglicky a poté i jinými jazyky (např. pokud se jedná o expozici Nizozemští židé, jsou tu texty v holandštině). V místnostech jsou pouštěny i různá videa o vězních, svědectví lidí, co přežili, autentické ukázky oblečení vězňů, ukázky toho, jak tam vlastně žili, v jakých podmínkách, co jedli, jak pracovali atd. Expozice je velmi zajímavá a rozsáhlá, avšak smutná. Když si člověk uvědomí, co si ti neviní lidé museli prožít, je to dost žalostné. My jsme v Auschwitz I. strávili přes 3 hodiny a poté jsme se kyvadlovým autobusem přesunuli do druhé části Auschwitz II., kde jsme strávili okolo hodinky. Koho historie Osvětimi či holocaust zajímá, věřím, že tam může strávit skoro celý den. Myslím, že je moc fajn, když mají návštěvníci o muzeum zájem, je dost důležité si připomínat tyto smutné události proto, aby se někdy v budoucnu už neopakovali.

 

Story – Osvětim a můj telefon

S návštěvou Osvětimi se pojí také historka o tom, jak jsem málem ztratila telefon. Když jsme z Osvětimi odjížděli, telefon sem si připravila do ruky s tím, že řidičovi ukážu online koupený lístek. Přítel mě ale předběhl a lístek ukázal on. Nastupovali jsme mezi prvními, proto jsme si mohli vybrat sedadla. Oba jsme byli dost unavení, venku byla pěkná zima, tak jsme po cestě pospávali. Když jsme dorazili na ubytování v Krakówě, večer jsme zjistila, že telefon nemám a přemýšlela jsem, kde jsem ho nechala. Hned mě napadlo, že jsem telefon asi nechala někde v autobuse, ale nějak jsem si ani nevzpomínala, zda jsem s ním v autobuse manipulovala nebo ne. Volali jsme tedy na centrálu firmy Lajkonik, která linku Osvětim-Kraków provozuje. Nejdřív tam nebyl nikdo, kdo by uměl anglicky a já jsem v polštině nebyla úplně schopná jim vysvětlit nastalou situaci. Poté mě přepojili na jiného pracovníka, já mu vše vysvětlila a on kontaktoval řidiče naší linky. Řidič údajně telefon našel, ale vzhledem k tomu, že jezdil i jiné linky, než Osvětim a Kraków, v Krakówě na autobusovém nádraží mohl být až večer okolo 20. hodiny. V domluvený čas jsem čekala na nádraží, ale žádný autobus od společnosti Lajkonik nepřijel. Asi okolo 20,15 hod přijel nějaký autobus od této společnosti, ale jiný, řidič vůbec o telefonu nevěděl. Volali jsme tedy na centrálu znovu a tam nám řekli, že před Krakówem je nějaká nehoda a autobus s mým telefonem stojí v té koloně. Paní na telefonu nás prosila, abychom ještě chvilku na autobusovém nádraží vydrželi. Po asi hodince autobus přijel, řidič celý naštvaný, že má zpoždění, nestíhá a že už měl mít dávno volno. Telefon mi nakonec dal, ale spíš to vypadalo, že si ho snad i chce nechat. Byla jsem neskutečně ráda, protože v telefonu mám důležité kontakty, v tu dobu jsem tam měla i nezálohované fotky, o které bych tím pádem přišla. A od té doby už si raději zálohuji vše a v pravidelných intervalech, i přesto, že doufám, že taková situace už jen tak nenastane.

 

Navštívili jste někdy nějaký koncentrační tábor? Kde to bylo? 

 

 

 

Autor: Martina Koşar (Pecinová)
Fotky: Martina Koşar (Pecinová) – Canon EOS 750D
Fotky bez mého souhlasu nepoužívejte, prosím! 

1 komentář: „Má návštěva koncentračního tábora Osvětim

Napsat komentář