Krok za krokem jak na erasmus+ univerzitní pobyt

Krok za krokem jak na erasmus+ univerzitní pobyt

Jako mnoho vysokoškoláků, tak i já jsem během svého bakalářského studia na VŠ vyrazila na jeden semestr studovat do zahraničí díky programu erasmus+. Pro své studium jsem si vybrala 2. největší město v Bulharsku – Plovdiv. Teď se asi divíte, pro zrovna Bulharsko, že? Ano, uznávám, není to zrovna moc populární destinace pro zahraniční studium, ale já jsem za toto město i zemi moc ráda a kdybych si měla volit znovu, udělala bych to samé. Balkán má své kouzlo :).

Miluju cestování, cizí jazyky, poznávání nových lidí a kultur, proto mi studium v zahraničí přes program Erasmus+ přišel jako moc fajn nápad. Díky mé domácí univerzitě (Univerzita Pardubice) a mému oboru na FF jsem byla nucená na Erasmus vyjet, protože to máme povinné ve studijních plánech. Ano, je to asi ojedinělé, protože dost mých kamarádů z jiných VŠ se dost divilo, ale je to super příležitost a s největší pravděpodobností bych se stejně na Erasmus přihlásila tak jako tak.

 

Jak se na erasmus přihlásit?

Přihlášky se vyřizují dopředu přes zahraniční centrum/mezinárodní oddělení Vaší domácí univerzity v Čechách. Studenti 1. ročníku VŠ vyjet nemohou, student musí být zapsán ve 2. ročníku a výše v době výjezdu. Mrkněte se na web Vaší univerzity a fakulty, kde by měl být zveřejněn nějaký deadline pro přihlášky na další semestr nebo celý akademický rok. V přihlášce si rovnou zvolíte 3-4 univerzity, kam byste chtěli jet dle Vašeho oboru. Následně bude probíhat výběrové kolo/kola, ale to na každé univerzitě vypadá jinak. Já jsem musela např. poslat motivační dopis v angličtině, účastnit se písemného testu a pohovoru v angličtině a na základě celkových výsledků byl vybrán určitý počet studentů, kteří na erasmus pojedou + nějací náhradníci. Na jiných VŠ, kde o zahraniční pobyt není velký zájem, Vás vezmou automaticky pouze na základě Vašeho přihlášení. Ale jak píšu výše, každá univerzita má stanovené vlastní podmínky, raději se tedy informujte s předstihem.

Poté co Vám přijde mail, že jste byli na studijní pobyt vybráni, je třeba co nejdříve nominaci potvrdit mailem. Dalším krokem bude vyplnění předmětů, které byste chtěli splnit na hostitelské univerzitě do tzv. learning agreementu. Není to zase tak závazné, po příjezdu na hostitelskou univerzitu si předměty můžete měnit či si vybrat komplet jiné. Se vším by Vám ale měli pomoci z domácí univerzity. Poté už stačí jen podepsat smlouvu k obdržení stipendia a sjednat si pojištění po celou dobu. Ještě než vyjedete, tak byste měli splnit test jazykových schopností (Language Assessment), kde se monitoruje jazyk výuky. Tento stejný test poté budete vyplňovat i po výjezdu. Jedná se pouze o informativní test s Vaší úrovní, výsledky.

Mezitím už by se Vám už měli ozvat z erasmus office z hostitelské zahraniční univerzity, zda máte zájem o místní kolej a většina univerzit Vám také přiřadí nějakého buddyho (místního studenta), který Vám bude při ruce v případě nesnází a potká se s Vámi na letišti nebo na nádraží.

A teď už je čas na rozhodování, zda budete bydlet na koleji nebo si budete hledat nějaký byt atd. Kolej je většinou nejjednodušší k zařízení – jen vyplníte přihlášku a poté až přijedete zaplatíte měsíční poplatek (+možná i kauci) a budete s největší pravděpodobností sdílet pokoj také s nějakým zahraničním studentem. Zjistěte si cenu kolejí a vybavenost už dopředu (pračka, lednice, kuchyňka), protože, většinou se ceny kolejí pohybují nastejno jako ceny sdílených bytů. Já jsem jednoznačně volila byt, jednak kvůli vybavenosti, dostupnosti do centra a univerzity a i ceně. Mám dobrou zkušenost s univerzitními facebookovými skupinami, kde za sebe zahraniční studenti shání náhradu do bytů nebo si shání spolubydlící. Samozřejmě ne každý majitel je ochotný pronajmout svůj byt cizincům, což chápu, ale neztrácejte naději a hledejte. Zkoušela jsem i psát do nějakých místních realitek, ale to bylo zcela bez odpovědi.

 

Po příjezdu na erasmus

Je fajn, když na erasmus vyjedete o pár dní dříve, než začne semestr, abyste si prošli město, zjistili, kde je univerzita, seznámili se s jinými zahraničními studenty atd. První týden semestru jsou většinou pořádány různé akce pro nové erasmáky, kde se potkáte všichni i z jiných místních univerzit. Jen jen a jen na Vás, zda se těchto akcí budete účastnit nebo ne, ale mějte na paměti, že je to asi jediná možnost, jak se v neznámém městě s někým anglicky mluvícím seznámit.
Váš buddy by Vás měl zavést do školy, ukázat Vám, kde budete mít předměty, popř. ukázat i tělocvičnu, menzu, knihovnu atd. Váš první úkol na univerzitě by měla být návštěva erasmus office, kde musíte podepsat dokumenty, že jste přijely, budete si žádat o studentský průkaz (průkazkové fotky mějte s sebou), kartu do knihovny, vybírat si znovu předměty, které chcete absolvovat a splnit a jiné nezbytnosti.

 

Stipendium a finanční podpora

Celé semestrální (popř. dvousemestrální) studium v zahraničí je podpořeno stipendiem od EU, které se vypočítává dle země a dle počtu dní strávených na erasmu (+ se ještě musí splnit i jiné podmínky). Partnerské země jsou rozděleny do 3 kategorií a podle toho, do jaké kategorie spadá Vaše hostitelská země, takové stipendium obdržíte. Stipendium Vám přijde na bankovní účet po podepsání smlouvy a uzavření pojištění do zahraničí.

Je zcela na Vás, jak stipendium využijete, ale pamatujte, že se sice jedná o vyšší částku, ale v některých zemích Vám to tak akorát pokryje náklady na kolej na celý semestr, ale např. stravu, cestování, nákupy a jiné nezbytnosti si budete muset hradit sami. Jak už jsem zmiňovala výše, já jsem byla na semestr v Bulharsku, měla jsem stipendium 300 €/měsíc a zaplatila jsem si z toho vše od ubytování na bytě, stravy, cestování, suvenýrů a dle mých záznamů jsem tam nemusela investovat mé úspory, vyšlo mi to akorát do poslední koruny. Samozřejmě ale uznávám, že pokud bych jela např. do Španělska či Francie, pouze se stipendiem bych tam rozhodně nevyžila. Pár mých kamarádů, kteří jeli do Anglie či zemí Skandinávie si během pobytu našli i nějakou brigádu, aby si vše poplatili sami a nemuseli si psát rodičům o finanční podporu.

 

Jaké si to na erasmu uděláš, takové to máš

Erasmus jako takový se řídí heslem: „Jaké si to uděláš, takové to máš“. Ve většině případů jsem zastáncem lowcost možností a tím jsem se řídila i na erasmu. Mělo to svá úskalí, někdy jsem musela vystoupit ze své komfortní zóny, ale naučilo mě to mnoho a prakticky doteď z toho čerpám.

Jak jsem tedy v Plovdivu žila a fungovala lowcost?
  • Do Plovdivu jsem jela z Prahy autobusem. Ano, je to dohromady okolo 24 hodin, což mě zpočátku docela děsilo, ale na druhou stranu jsem tím dost ušetřila finance, mohla jsem si vzít do kufru cokoli (a i více kufrů :D) a tyto peníze jsem poté investovala do cestování. Z Prahy jezdí přímo do Sofie či Plovdivu více autobusových společností, ceny se pohybují cca 1500-1800 Kč, ale dost často jsou větší slevy při koupi online jízdenky.
  • Bydlela jsem v zařízeném bytě ve spolubydlení s jinými studenty, takže jsem si žádný nábytek či jiné vybavení bytu nemusela dokupovat. Možná ne každý bude mít takové štěstí, ale facebookové skupiny pro erasmus studenty jsou mocné a najdete tam jak nové kamarády, tak i informace o spolubydlení či akcích pro zahraniční studenty.
  • Po škole jsem chodila pravidelně do studentské menzy, kde nabízeli chutné jídlo z velkého výběru za pár korun. A i díky menze a studentskému stravování jsem poznala dost nových zahraničních studentů, se kterými jsme se potom sházeli pravidelně a jezdili spolu na výlety.
  • MHD jsem jezdila jen zřídka kdy, tudíž jsem si nekupovala měsíční kartu na MHD. Naštěstí díky poloze mého bytu jsem to měla do centra i na univerzitu relativně blízko pěšky.
  • Jídlo jsem se snažila kupovat ve slevách, dost často jsem chodila na místní trhy s čerstvým domácím ovocem a zeleninou, kde bylo vše skoro za poloviční cenu než v obchodech a mnohem větší výběr.
  • Šla jsem na uvítací akce od ESN (Erasmus Student Network), kde jsem se seznámila s jinými zahraničními studenty a poté jsme se scházeli i mimo apolečné akce.
  • K cestování jsem vždy volila tu nejlevnější možnost, tzn. porovnávala jsem ceny různých autobusových dopravců, využívala studentské kartičky, množstevních slev, zjišťovala recenze od kamarádů, kupovala jsem si jízdenky vždy online, využívala spolujízd a couchsurfingu atd. Ano, má to svá úskalí, ale pokud jste v partě fajn lidí, vždy to dopadne dobře.

Po příjezdu zpátky do Čech

Jakmile se bude Váš zahraniční pobyt chýlit ke konci, zjistěte si data a detaily složení zkoušek, které musíte splnit. Jakmile budete mít po zkouškách, nechte si podepsat dokumenty o tom, že jste předměty splnili i s počtem kreditů. Poslední den, než budete odjíždět si nechte na univerzitě potvrdit tzv. Transcript of Records s datem, kdy jste přesně odjížděli (letenky ani jízdenky nikomu ukazovat nemusíte). A tyto všechny dokumenty poté doneste na Vaši domácí univerzitu do Čech a nechte si uznat splněné předměty. Vše řešte raději hned po příjezdu do Čech nebo si alespoň zjistěte, kdy je na tyto formality deadline. No, a to je z formalit vše.

Pamatuji si, jako by to bylo včera, když jsem si skoro po šesti měsících jsem sbalila svůj velký kufr a batoh a nasedla jsem do autobusu směr Praha. Neodjížděla jsem z naší party první, ale i tak mi loučení trhalo srdce. Pobyt erasmus pro mě byl neuvěřitelnou zkušeností, na kterou nezapomenu. Pokud bych mohla, vyrazím klidně ještě jednou. Upřímně musím zpětně uznat, že to byl můj nejlepší semestr na VŠ. Poznala jsem tolik skvělých lidí z různých zemí, s některými jsem v kontaktu dodnes. Procestovala jsem nejen Bulharsko, ale i část Makedonie, Rumunska, Řecka a Turecka. Poprvé jsem zkusila stopovat, využila jsem i couchsurfing, poprvé jsem stanovala a hned na ostrově, podívala jsem do Asie (ano, sice „jen“ asijská část Istanbulu, ale i to se počítá) a mám nespočet skvělých zážitků, které ani všechny nemohu popsat.

 

Na co si dát pozor

  • Pohlídejte si, abyste na univerzitě splnili dostatečný počet kreditů (min. 30 kreditů), pokud tomu tak nebude, nesplníte podmínky pro stipendium a je dost možné, že budete muset část stipendia vrátit. Vždy se raději s učiteli na hostitelské univerzitě domluvte na termínu zkoušky, podmínky ke zkoušce, nechte si vše raději písemně potvrdit, domluvte se kolikrát je možná absence za semestr atd. Většina učitelů nedělá rozdíly mezi svými domácími studenty a erasmáky, proto jsou nároky ke splnění předmětu pro všechny stejné, ale vše záleží předmět od předmětu.
  • Nepořizujte si ESN kartu, protože to za to opravdu nestojí. Sice máte díky ní určité slevy po čas erasmu, ale když se odečtou počáteční náklady, nevyplatí se Vám to.
  • Účastněte se místních akcí od ESN, ale delší výlety si plánujte raději sami s kamarády. Sama organizace ESN na výlety většinou objednává soukromý autobus, který sám o sobě stojí více, a ještě něco málo platíte i organizaci, aby mohla tyto a podobné akce vůbec realizovat.
  • Vždy raději mějte nějaké kontakty (mail, telefon) na erasmus office, Vaše vyučující nebo spolužáky, abyste se v případě nějaké změny v rozvrhu měli na koho obrátit v nesnázích. V případě nějakých větších komplikací by tu pro Vás měla být i univerzita z Čech, ale samozřejmě ne vše se může vyřešit na dálku.
  • Předražené taxíky pro turisty!
  • Podejte si žádost na uznání kreditů na domácí univerzitě co nejdříve po příjezdu, jinak už může být také pozdě a o kredity lehce přijdete.
  • Po příjezdu zpátky do Čech počítejte s post-erasmáckým syndromem. Je to syndrom, který se projevuje prakticky u všech studentů, kteří se vrátí do domovské krajiny po delší době studia v zahraničí. Jedná se o to, že pokud jste pobyli delší dobu v zahraničí, užívali jste si volnější semestr, bez dennodenních povinností, více cestování, poznávání nových studentů a krajin a najednou ze dne na den je to vše pryč a Vy se musíte vrátit zpátky do reality a do každodenního stereotypu. Každý člověk se s tím vyrovnává jinak, ale vzpomínky Vám nikdo nevezme.

 

Pokud i Vy váháte nad přihláškou, běžte do toho, je to zkušenost k nezaplacení! Zase tolik formalit není třeba zařídit, pracovníci na domácí i hostitelské univerzitě se snaží pomoci a v případě jakýchkoli urgentních problémů můžete odjet zpět do Čech kdykoli. Díky pobytu jsem získala větší sebedůvěru, trpělivost hlavně s bulharským školským systémem a byrokracií, vypilovala jsem angličtinu, naučila se více z bulharštiny, poznala jsem úžasné lidi z celého světa, a hlavně jsem poznala mého budoucího manžela, se kterým budeme mít brzy svatbu!

Držím palce všem, kteří se pro erasmus rozhodnou, užívejte, jak se patří 🙂

 

 

PS: Pokud nejste studenti, ale rádi byste se účastnili programu erasmus+ účastnili, mrkněte na můj další článek, kde popisuji možnosti i pro nestudenty od 18-99 let 🙂

 

Autor: Martina Koşar (Pecinová)
Fotky: Martina Koşar (Pecinová) – Canon EOS 750D
Fotky bez mého souhlasu nepoužívejte, prosím! 

 

6 komentářů: „Krok za krokem jak na erasmus+ univerzitní pobyt

Napsat komentář